Tisková zpráva

U příležitosti dne matek se veganští aktivisté v rámci nové kampaně Bílé minus rozhodli lidem v centru Prahy nabízet produkt, kterým bylo 100% přírodně mateřské mléko - přímo od českých matek. Hlavní motivací bylo poukázat na paradox, kdy většině lidí připadá nechutné už jen pomyšlení na pití mateřského mléka v dospělosti, zatímco kravské mléko skoro nikomu divné nepřipadá, ačkoliv jde také o mateřské mléko, navíc jiného druhu.

 

Kolemjdoucí na tento nový produkt nazvaný “Mamma mléko” reagovali vesměs negativně. Reakce typu: "Cože? Fuj. To si děláte srandu?!" byly naprosto běžné. Někteří lidé se odvážili ochutnat, až když byli ubezpečeni, že se jedná o mléko rýžové.

Při následných rozhovorech s ne/ochutnávajícími, vyšlo najevo, že lidé mají pocit, že krávy produkují mléko samy od sebe a ve stále stejném množství. Ve skutečnosti kráva produkuje mateřské mléko, aby nakrmila své mládě, tedy ze stejného důvodu jako člověk a kterýkoliv jiný savec. Pokud není oplodněna a neporodí tele, mléko netvoří. V rámci mléčného průmyslu jsou proto uměle oplodňovány a telata jsou jim odebírána krátce po porodu a umístěna do individuálních boxů - to vše proto, aby lidé mohli pít mléko jim určené. Krávy jsou dva měsíce po porodu znovu uměle oplodněny, takže mají každý rok další tele a většinu svého života stráví v jiném stavu.  

Pro malé býčky není v mléčném průmyslu žádné využití a proto jsou brzy zabiti a prodáni jako telecí maso nebo posláni na výkrm na maso hovězí. Většina samiček skončí také jako "hovězí" nebo "telecí" ve velmi mladém věku, ale některé z nich čeká stejný osud jako jejich matky. Neustálé oplodňování a dojení je opakováno tak dlouho, dokud to kráva není schopná zvládnout. Krávy se přirozeně dožívají až 20 let. Mléčné krávy se ovšem obvykle dožívají pouze čtyř. Některé umírají vyčerpáním a ostatní, které už nedávají dostatečné množství mléka, jsou zabity a zužitkovány na mleté maso.

Možná s těmito praktikami nesouhlasíte, ale pořád si říkáte, že mléko přece musíme pít, abychom byli zdraví. Je tomu však právě naopak. Většina lidí na planetě není schopna mléko v dospělosti strávit a laktázová perzistence je v podstatě úchylka indoevropského etnika. Vápník, který je často předkládán jako hlavní důvod ke konzumaci mléka, se nachází hojně i v rostlinných zdrojích a veganských potravinách. Stačí se informovat, např. v článku Vápník: Jedna e základních otázek veganské stravy.

Mlékárenský průmysl není etický vůči zvířatům.