Bílé minus

Informační kampaň o fungování mléčného průmyslu

Dozvědět se více Podpořit kampaň Bezmléčná výzva

7 mýtů o kravském mléku

Mýtus č. 1. Kráva dává mléko sama od sebe

Aby kráva mohla mít mléko, musí být nejprve oplodněna. To se v rámci mléčného průmyslu provádí uměle, tzv. inseminací - technik strčí ruku krávě do zadku a aplikátor se semenem do vaginy. Po 9 měsících se jí narodí tele, ke kterému - jako všichni savci - okamžitě pociťuje mateřskou lásku. Toto tele je jí však buď okamžitě, nebo během několika hodin odebráno a umístěno do malých klícek.

Foto: Inseminace mléčné krávy Autor: Jo-Anne McArthur | We Animals Archive

Mýtus č. 2. Kráva je jednou oplodněná, ale více telat mít nemusí

Jelikož již několik měsíců po porodu začíná klesat množství vytvořeného mateřského mléka, je kráva krátce poté znovu uměle oplodněna, aby se maximalizoval finanční zisk, typicky se tak děje do dvou měsíců po prodělaném porodu. Tento proces kráva prožije 4x až 5x, než padne vyčerpáním nebo je poslána na jatka.

Obrázek: Laktační křivka, Autor: Vilém Pavlů | Chov mléčného skotu

Mýtus č. 3. Krávě ani teleti jejich časné odloučení nijak nevadí

Mateřská láska je univerzálním rysem všech savců. Dle moderních etologických studií vzniká mezi matkou krávou a jejím teletem velmi silné pouto a jejich násilné odloučení proto způsobuje frustraci. Časný odstav (většinou v den porodu) je paradoxně “welfare” řešením, neboť pozdější separace by mohla být ještě bolestivější. Jelikož se však můžeme bez mléčných výrobků obejít, není třeba zvířata frustrovat vůbec.

Foto: Takto vypadají typické telecí boudy v EU (foceno na Slovensku)

Mýtus č. 4. Kravské mléko je jediným spolehlivým zdrojem vápníku

K příjmu dostatečného množství vápníku postačí, když každý den zkonzumujete alespoň 2 šálky potravin, které jsou bohaté na dobře vstřebatelný vápník. Patří mezi ně čínské zelí, listy řepy vodnice, listová hořčice, kadeřávek, brokolice, tofu srážené vápenatými solemi (např. Alfa Bio/Lunter/Toppo), obohacená rostlinná mléka (např. rýžové mléko s vápníkem z DM drogerie) a obohacené šťávy. Podrobné info v článku Vápník - jedna ze základních otázek veganské stravy.
Jiné zdroje vápníku (viz obrázrk): 1) kadeřávek, 2) zelí, 3) (sušené) fíky, 4) pomeranče, 5) brokolice, 6) cizrna, 7) tofu srážené siřičitanem vápenatým (např. Lunter či Alnatura), 8) vápníkem obohacená rostlinná mléka (např. Alnatura či DM), 9) hlávkový salát, 10) kedlubna, 11) fazole a čočka různých druhů, 12) mandle, 13) kapusta.

Zdroje vápníku

Mýtus č. 5. Dojnice si užívají života na pastvinách

Většina zvířat na našem území je chována v halových systémech, ale přesto čas od času na venkově zahlédnete pasoucí se stádo krav. Tyto scenérie v nás mají tendenci vytvářet pocit, že takto vypadá typický život krávy, protože nic jiného se k našim zrakům nedostane. Ve skutečnosti je přítomnost mléčných krav na pastvinách spíše vzácností a když už, tak na nich potkáte pouze ještě neoplodněné jalovičky. Typicky také půjde o krávy chované za účelem produkce hovězího masa. Poznáte je podle statnějšího těla a rovněž dle přítomnosti telat u svých matek. Mléčné krávy bývají hubenější a také na rozdíl od svých "masných" příbuzných mají vlivem šlechtění obrovská vemena.

Foto: Typický chov krav na mléko

Mýtus č. 6. Krávy čeká za jejich celoživotní službu důstojné stáří

Pokud kráva nezemře vyčerpáním (tzv. "nepadne"), tak jakmile ji klesne produktivita pod danou mez, je poslána na jatka, kde bude ve zlomku své přirozené délky života popravena. Na jatkách někdy (omylem či z nedbalosti) končí také březí krávy a nejedna již porodila přímo v uličce smrti. Nejprve jí pracovníci jatek vrazí projektil do mozku nebo je do ní vpuštěn elektrický proud. Po tomto omráčení ji pověsí za nohy a podříznou krk. Průměrný věk dojnic se v průmyslu pohybuje kolem 5 let. V azylech pro hospodářská zvířata, kde o krávy nezištně pečují ochránci zvířat, se dožívají až 20 let.

Foto: Tzv. "padlá" mléčná kráva nebo zasloužila matka? | Autor: Farm Santuary

Mýtus č. 7. Kravské mléko je vhodné pro každého

Ve skutečnosti je vhodné jen pro menšinu světové populace. Běžný člověk (myšleno početně) - stejně jako jiná zvířata - s dospíváním ztrácí enzymy, které pomáhají mléko trávit. Schopnost trávit kravské mléko v dospělosti je genetická odchylka zvaná laktázová perzistence, kterou mají především členové indo-evropského etnika. Kravské mléko tedy není potravinou, bez které by se lidstvo neobešlo.

Foto: FreeImages | Adrian Becerra

Videa

Záběry z českých chovů

Drtivá většina mléčných krav nežije na zelených loukách, ale v podmínkách průmyslových velkochovů. Krávy jsou dojeny ve dvou nebo třísměnném provozu, během kterého jedna kráva vyprodukuje v průměru 30-40 litrů mléka, ty „nejvýkonnější" dokonce až 75 litrů. Intenzivní strojové dojení krávám často způsobuje záněty vemene i jiná poranění.

Mlíko je děsivý - mléčný průmysl vysvětlený v 5 minutách

Ekologická a prozvířecí aktivistka Erin Janus ve svém videu "Mlíko je ku*va děsivý - mléčný průmysl vysvětlený v 5 minutách" shrnuje, co je podle ní špatného na současném mléčném průmyslu a proč jej vegani odmítají podporovat.

CO S TÍM?

Pokud vám způsob produkce kravského mléka také připadá neetický až děsivý, máte možnost to změnit. Jak?

Omezit

Mléko a mléčné výrobky nepotřebujeme mít každý den, ačkoliv různé reklamní kampaně se v nás snaží vyvoválat pravý opak. Mléko sice je zdrojem potřebného vápníku, není však zdrojem nejdokonalejším a už vůbec ne zdrojem jediným. Vápník je obsažen v mnoha jiných potravinách, které jsou často pro naše tělo zároveň zdravější.

Vyřadit

Mléko můžete ze svého jídelníčku i zcela vyřadit. Pokud se více zaměříte na svou stravu, získáte dostatek vápníku z jiných zdrojů. Když přestaneme kravské mléko kupovat, sníží se jeho produkce a tak i počet zneužívaných krav a telátek.

Nahradit

Příjem vápníku se dá nahradit z mnoha alternativních zdrojů, např. zelenina (kadeřávek, brokolice, čínské zelí, listová hořčice, kapusta), dále luštěniny (fazole, čočka, cizrna), ovoce (pomeranče, fíky) nebo růzé druhy ořechů. Existují také rostlinná mléka, která jsou vápníkem obohacena. Podrobnější informace se dozvíte v tomto článku.

ALTERNATIVY MLÉČNÝCH PRODUKTŮ

Na trhu je dnes k dostání mnoho alternativních produktů, které dokáží nahradit mléčné výrobky jak z hlediska chuti, tak vzhledem k využití při vaření a pečení. Nabídka v obchodech se navíc neustále rozrůstá.